!!!   Stranky byly presunuty na: www.lukysci.com   !!!

!!!   Pages has been moved to: www.lukysci.com    !!!

 27-30.12.2008 | Je po Vanocich, stojime na horni stanici Fulseck a ceka nas jeste jeden vanocni darek…perfektni lyzovacka za perfektniho pocasi a s perfektni naladou!

Lyzovani musi chvilku pockat. Jde se fotit!

Jezisek nam nadelil helmy a boty, tak to pujde samo.

Mrzne a tak jedeme na slunecne svahy do Grossarlu.

Stara lanovka na Kreuzkogelu.

Po obede se vracime na svahy do Dorfgasteinu.

Peta se smeje tomu, jak si nase mamka zkratila cestu pod lanovkou.

Sportgastein, Kreuzkogel,

V dalce nejvyssi hora Rakouska, Grossglockner,

Pohledem na horizont, Hoher Dachstein,

Na Sportgasteinu si lyzovani uzivame nejvic!

Posledni den uz tradicne lyzujeme ve Flachau.

Staveni a stodola u Andrei Seer. Letos jsme meli apartman v podkrovi a byla to pohoda! Samozrejme jsme take navstivili termalni lazne v Bad Hofgasteinu a uzivali jsme si relaxace sauny a schlazeni ve venkovnim bazenu.

30.6.2008 | Posledni 3 dny jsme si doprali odpocinek a pohodu. V nadhernem resortu u Viktoriina jezera si opravdu uzivame!

Koktejly, slunicko, bazen, knizka, vecere pri svickach, nocni obloha s jiznim krizem a teple africke noci…proste romantika! Vsak my si to za tu drinu v predchozich dnech zaslouzime!

V jednom z techto domecku bydlime.

Prochazka ke brehu Viktoriina jezera…tam, kde prameni Nil.

Bazen je jen pro nas.

Jdeme do blizke vesnice do kadernickeho salonu Vicky!

Za 3,5 hodinky je hotovo. Petka a jeji copanky!

29.6.2008 | Dovolena se nam krati, ale adrenalin stale stoupa! Jsme na nejdelsi rece sveta a z jeji delky 6650 km ukrojime 30, ale za to v nejdivocejsim miste. Nasedame do raftu a pokusime se sjet vsech 13 pereji, z nichz 4 jsou hodnoceny stupnem 5!!

Uaahohoaaa…a je tu prvni perej zvana Easy Rider…bude to opravdu jednoducha jizda nebo nas to trochu vyhodi ze sedla?

Perej nas naprosto pohltila a pripadame si jak v pracce!

Odskrtnuto, prezili jsme!

Nestacili jsme ani uschnout a je tu perej Total Gunga.

Nadechnout…

V jazyku dalsiho rapidu Ugly Sisters nabirame slusnou rychlost.

Trochu se nam orosilo celo,

protoze jen tesne mijime vlnu, ktera by nas jiste preklopila.

Nakonec jsme se na ni pohodlne vyvezli, no posudte sami…neni to pohoda!?  :-D

Najezd na Bujagali Falls se nam moc nepovedl a jedeme pozadu! Koncim po saltu ve vode.

Ale pereje me nestahly a Petka mne pomaha za vestu vytahnout zpatky do raftu!

Najizdime na Point Break!

Prorazime tu stenu vody pred nami?!

Tak to bylo opravdu jen o chlup!!

Itanda Falls si prohlizime pouze ze brehu. Stupen 6 – na raftu nesjizdne.

Nasedame tesne pod Itanda Falls a tvrde zabirame, abychom nabrali rychlost na rapid The Bad Place. Jestli to bude pro nas opravdu „spatne misto“ se uvidi za chvili.

Vypada to, ze jsme najeli dobrou stopu, ted uz to nechame na kormidelnikovi.

Uz i kormidelnik se radsi jen drzi!

Tak to je mela!!!

Asi bude 7 stastne cislo…we have survived The Bad Place!!

Posledni usmev a jde se susit!

27.6.2008 | Krater sopky Mount Gahinga ve vysce 3474 m. Mt. Gahinga je jednim z vulkanu pohori Virunga. Retezec vulkanu se rozklada na rozmezi Ugandy, Rwandy a Konga.

Nas vystup na sopku Gahinga jsme zacali ve vysce 2200 m. Vegetace se postupne menila z akacijoveho haje, pres bambusovy prales az po tyto palmy.

Na vrcholu (3474 m) byla mlha a zima. Teplota tu klesla az na 8C a kvuli mlze jsme prisli o vyhledy na dalsich 7 vulkanu retezce Virungy. Hned za nami je krater, ktery lezi na hranici Ugandy a Rwandy. A do Konga je to take co by kamenem dohodil. V teto oblasti zije asi 300 horskych goril.

Mesto Kisoro a v pozadi vulkany Muhavura a Mount Gahinga. Muhavura je druhym nejvetsim v pohori Virunga, 4127 m. Nemeli jsme ale tolik casu, tak jsme vylezli mensi Gahingu.

Vracime se zpet do Kampaly. U jedne z cerpacich stanic musim pridrzovat hadici, protoze mela diru! Vetsinou tu u benzinek nemaji elektricka cerpadla, takle pumpar toci klikou. A druhy nam trochu smudla celni sklo. Proste full servis!

Zastavka na dlouhe ceste na trziste s banany. V pozadi prodejce masa…trochu pofukuje, takze mouchy maji okusovani ztizene.

Skola v jedne z vesnic. Deti mely pekne uniformy, v kazde skole trochu jine.

Na techto detech zavisi budoucnost Afriky…ikdyz po tom, co jsme zazili, si nemyslime, ze by se tu za dalsich 20 let neco zmenilo! Mozna zvirat bude trochu vic…a to je dobre!

25.6.2008 | Brzy rano vyrazime stopovat gorili skupinu Habinyanja. Je to nejvetsi skupina (25 jedincu) ze tri, ktere je mozno stopovat a dostat se do jejich tesne blizkosti.Prodirame se destnym pralesem Bwindi, kde zije vice nez polovina z celkove populace kolem 700 horskych goril. Je to nadhera pozorovat gorily v jejich prirozenem prostredi. Jsou od nas kolem 5-8 metru a vubec si nas nevsimaji, jen sem tam mladata se chteji predvest, co uz vsechno dovedou!

Jedno z trimesicnich mladat, ktere delalo ruzne skopiciny.

Dalsi mladata se drzela blizko samice.

A to nejmensi, pouze tritydenni, si samice kryla celou dobu na prsou.

V tesne blizkosti je hlidal vudci samec skupiny, dvousetkilovy silverback.

Najednou se primo proti nam silverback rozbehl a par lidi se chtelo dat na utek, ale samec nas chtel jen zastrasit.

Posadil se, oprel se o strom primo pred nami a bylo jasne, kdo je tady panem tvorstva. Nadhera! Naskocila nam husi kuze a zase jsme o jeden nezapomenutelny zazitek bohatsi!

22-24.6.2008 | Navecer pokousime jeste stesti v Kasenyi plains, ale lvi se nam schovavaji. Zato sloni, ty jsou vsude a nespoustime z nich oci.

Vychutnavame si jeste zapad slunce nad Rwenzori a vracime se do kempu Kingfisher. Je to moc krasny resort s bazenem a vyhledem na park Queen Elizabeth. Byla to nahoda, ze jsme na nej narazili. Meli jsme naplanovany jiny kemp, ale ten jsme nemohli najit, byla uz noc a my nevedeli, kde slozime hlavy a tak, ze se zeptame na cestu v resortu Kingfisher. Nakonec nam dovolili postavit stany a dali jsme si dobrou veceri a par piv na uhaseni zizne.

Po ranni snidani jedeme skrz Queen Elizabeth park do jeho jizniho koutu, do Ishashy. Meli by tam byt lvi, co lezou na stromy.

Najimame si rangerku Betty…nejlepsi stoparku lvu!

Precijen nam Uganda neco utajila. Lvy jsme nevideli, ale mozna o duvod navic se jednou do Afriky vratit…kdo vi!?

22-24.6.2008 | Dalsi 3 dny travime v narodnim parku Queen Elizabeth a jeste navecer vyrazime na safari.

Krajinu rozdeluji kraterova jezera. Zatimco vychodni cast v Kasenyi plains je savana.

V zapadni casti je bush s mnoha kaktusy.

U silnice jsme narazili na dva slony, kteri zkoumali, jestli sloni rodinka muze prejit dolu k rece. Museli jsme tedy popojet, aby mohli v klidu projit.

A jako prvni slonice s mladaty. Ty maly prckove byly roztomily!

Slunata se porad drzela v chumlu. Uz jsou vsichni, tak hura za osvezenim k rece.

Vychod slunce na Kasenyi plains. Uz v 6 rano jedeme stopovat lvi.

Na obzoru stity pohori Rwenzori zahalene v oparu.

Potravy by tu pro lvi bylo dost, ale nemeli jsme na ne stesti. Zahledli jsme pouze hyenu skvrnitou.

Odpoledne jsme vyrazili na lod na Kazinga Channel.

Bylo poradne horko, takze u reky se shromazdovalo spoustu zvirat.

Krokodyl zesiroka otvira tlamu, aby cejky mohli vyzobavat kousky masa z jeho tlamy.

Tady jsem panem ja!

A neco o slonovi. Mlade vazi pri narozeni 120kg. Doba brezi samice je 20-22 mesicu, coz je nejdelsi doba u suchozemskeho zvirete. Dozivaji se 70 let a nejtezsi slon mel 12 tun.

Orel chocholaty.

African fish eagle.

22.6.2008 | Nocujeme v narodnim parku Kibale. Opet studena voda, ale aspon tepla vecere! Rano se prodirame pralesem a stopujeme simpanze. Slysime je vsude kolem nas, ale zatim nejsou videt.

Odsud si take odnasime jeden z nejsilnejsich, spise nejaromatictejsich zazitku. Hledam simpanze ve stromech a priletelo hovno…zasah..primo do obliceje a nejen tam! Ranger me hned ujistil, ze to znamena stesti (hned mne bylo lip) a ochotne mne pomohl trus ocistit, ale spise rozmazat utrzenymi listy. Timto jsem se zaradil v nasi skupine ponekud na okraj. Ostatni to take schytali, ale ne tak dokonalou davku jako ja.

Homo Sapiens a nasi nejblizsi pribuzni z primatu.

V pralese byla hodne husta vegetace a malo svetla, takze fotografovani bylo obtizne. Navic simpanzi se velice rychle premistovali.

Byl jsem rad, kdyz jsme dorazili zpet do kempu a ja se mohl dukladne osprchovat!!

19-21.6.2008 | Po osmihodinove ceste z Kampaly, ktera misty ani silnici nepripominala a byla spis hodne rozjezdenou polni cestou, prijizdime do narodniho parku Murchison Falls.Posledni kilometry se polni cesta premenila na tezko popisovatelnou a tezko vysvetlitelnou…no…to se musi videt a zazit! Nastesti po ceste ale vsechno klaplo a stihli jsme to do kempu v Nile Safari Resort jeste pred setmenim a mohli jsme jeste pozorovat slony na druhem brehu reky. Po veceri jsme sli postavit stany a proverit, jestli potece aspon studena voda. Sprcha vypadala dosti vyschle a ani potom, co do ni ranger 2x cvrnknul z ni neukapla ani kapka! Ale vse se po africku vyresilo a mohli jsme usnout v divocine, kde ranger rozdelal ohen a hlidal nas az do rana.

Vecer jsme se po telefonu moc nedohodli jak to bude s nasi ranni plavbou po Nilu, protoze nas chtel Jeffrey dostat do skupiny s Americany, ale nevychazely mu pocty, jak 4 lidi posadit na 3 sedacky!? A tak jeste za tmy vyrazime a brzy rano cernocha Jeffreryho stavime pred hotovou vec, ze potrebujeme lod. A vida…nakonec vyrazime jenom sami.

Podcenili jsme to trochu s oblecenim, protoze ranni plavba po Viktoriine Nilu je dosti chladna. Ale pohledy na stovky hrochu kolem nas, kteri hlasite oddechuji do vody, nas hned trochu zahreji.

Neustale se ponoruji a vynoruji novi hrosi.

Hroch vydrzi pod vodou az 10 minut a tak si rikame, jestli nam nezatuka zespoda na lod.

Jsou to pekny mazlicci, s vahou od 1500 do 2500kg!

Skupinka krokodylu nilskych. Jedinci dorustaji az sesti metru. Nase lod je ale delsi!

Proti proudu jedeme az k ostruvku, kde je pekny vyhled na vodopady Murchison. Proud uz je ale hodne silny, tak zas obracime zpatky.

A neco malo i o africkem buvolovi. Vaha: 500-900kg, rychlost: 55km/h, pohled: velmi nevrazivy.

Sloni! To je nadhera! Nasi prvni sloni! Stado na druhem brehu reky.

U brehu jsou jeste dva opozdilci. Trochu se perou. Jeden z nich je uz trochu unaveny a tak si sedne.

„Pockej, jeste se protahnu a pujdem“

„Vsechno dobry, jo kamo?“

Nase Toyota RAV4. Ta si neco zkusila! A nas nejvytizenejsi ridic Michael Subrt (Schummacher).

Trajektem pres Victoria Nile.

Savana mezi Victoria Nile a Albert Nile.

Buvolec stepni.

Antilopa vodni je vybornym plavcem a vyuziva tuto schopnost jako obranu pred predatory.

Prase bradavicnate. Kly vycnivajici z jeho tlamy pouziva k obrane pred predatory.

Zirafa je nejvyssi ze vsech suchozemskych zivocisnych druhu. Meri 4,8 az 5,5m a ma nejedno „nej“. Jeji srdce vazi 10kg, meri 60cm a musi vytorit dvojnasobny tlak nez u prumerneho savce, aby dopumpovalo krev dlouhym krkem az do mozku.

Jerab kralovsky. Charakteristikou od ostatnich jerabovitych je korunka tvorena ze zlatych tuhych per. Skoda, ze hned vedle bylo stado buvolu, jinak by se par pirek hodilo!

Uz se stmiva, tady na rovniku uz v 7 vecer, takze rychle zpatky na trajekt. Jeste zamavame slonum a uz nezastavujeme.